|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Vliv sjednocené a rozdělené vlády v prvním funkčním období prezidenta Baracka Obamy
Gregar, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Vliv sjednocené a rozdělené vlády v prvním funkčním období prezidenta Baracka Obamy Abstrakt: Fenomén rozdělené vlády patří mezi jeden z nejdiskutovanějších v současné americké politologii. Od poloviny 20. století zažívá americký politický systém její nebývalý nárůst, s čímž se logicky pojí čím dál větší zájem o tuto problematiku. V rámci této práce vycházím z teorie David R. Mayhew, který jako první systematicky zkoumal dopady tohoto typu vlády v porovnání s vládou sjednocenou. Jeho metodu zkoumání aplikuji na první prezidentství Baracka Obamy, který zažil periodu sjednocené i rozdělené vlády. Na základě těchto dat tvrdím, že rozdělená vláda v tomto případě měla silný dopad na objem přijaté významné legislativy. Důvodem však není pouze stav vlády, ale zejména okolnosti, jež ji v tomto konkrétním období provázející (vysoká politická polarizace či ekonomická krize).
|
|
|
Vliv sjednocené a rozdělené vlády v prvním funkčním období prezidenta Baracka Obamy
Gregar, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Fenomén rozdělené vlády patří mezi jeden z nejdiskutovanějších v současné americké politologii. Od poloviny 20. století zažívá americký politický systém její nebývalý nárůst, s čímž se logicky pojí čím dál větší zájem o tuto problematiku. Mnoho autorů ji intuitivně považuje za negativní, aniž by řádně zkoumali okolnosti jejího vzniku, dopady na celý systém i rozdíly oproti jejímu protějšku, vládě sjednocené. David R. Mayhew jako první systematicky zkoumal dopady této vlády v porovnání s vládou sjednocenou. Jeho teorie a především závěry, které postulují absenci zásadního rozdílu v přijímání významné legislativy mezi podmínkami rozdělené a sjednocené vlády, jsou teoretickým základem této práce. Ta má za cíl zhodnocení prvního volebního období Baracka Obamy z perspektivy Mayhewovy teorie a ověření tezí, které Mayhew na počátku 90. let vytvořil. Klíčová slova: Americký politický systém, Rozdělená vláda, Sjednocená vláda, David R. Mayhew, Americké prezidentství, Kongres Spojených států amerických.
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Volby v polovině mandátu (midterm) 2010: proměny politiky a postavení prezidenta USA
Blatná, Nikola ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Práce se zabývá významem midterm elections v americkém politickém systému a na příkladě průběžných kongresových voleb z roku 2010 analyzuje dopad výsledků na postavení mocenských aktérů. První část práce se soustředí na vymezení podstaty voleb uprostřed mandátu prezidenta v americkém prostředí. Následuje analýza průběhu a výsledků midterm election 2010, která je posléze využita pro určení dopadů voleb. Práce hledá odpověď na otázku, jakým způsobem volby ovlivnily vztah výkonné a zákonodárné moci. Dále se snaží vymezit proměny postavení a politiky prezidenta USA. Závěr práce přináší nástin možného budoucího vývoje vztahu Bílého domu a Kongresu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Politika domácí bezpečnosti USA a EU po 11. září
Vycudilík, Vojtěch ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Chalupský, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá vývojem politiky vnitřní / domácí bezpečnosti v USA po 11. září 2001 s ohledem na vývoj v Evropské unii v této oblasti. Zachycuje hlavní změny v architektuře institucí zodopovědných za domácí bezpečnost USA a sleduje vývoj legislativy spjaté s domácí bezpečností. Následně práce analyzuje vliv těchto změn na americký politický systém, na občanské svobody a na rovnováhu moci.
|
host ::
RSS.